Zástavní smlouva
Smlouva mezi bankou (zástavním věřitelem) a vlastníkem nemovitosti (zástavcem), kterou se zřizuje zástavní právo k zajištění hypotéky (§ 1309 a násl. občanského zákoníku). U nemovitosti zapsané v katastru stačí písemná forma; zástavní právo vzniká až zápisem do katastru nemovitostí na základě návrhu na vklad. Zástavce nemusí být dlužníkem.
Příklad
Kupující podepíše úvěrovou smlouvu na 4 000 000 Kč (5,00 %, splátka 23 384 Kč) a zároveň zástavní smlouvu k bytu. Návrh na vklad se podá na katastr s poplatkem 2 000 Kč, na listu vlastnictví se objeví plomba; zapsat vklad může katastr nejdřív po 20 dnech od vyrozumění vlastníka. Banka čerpá často už po doložení podaného návrhu.
V praxi
Při koupi se zástavní smlouva podepisuje buď ještě s prodávajícím jako vlastníkem, nebo se zástava zřizuje až po převodu. Postup určuje banka a musí ladit s advokátní úschovou. Podpisy na zástavní smlouvě bývají úředně ověřené. Než podepíšete, zkontrolujte, zda smlouva nezakazuje pronájem nebo zatížení bytu bez souhlasu banky.
Čím se liší
Zástavní právo je výsledné věcné právo zapsané v katastru, zástavní smlouva je dokument, který ho zakládá. Úvěrová smlouva upravuje dluh; bez zástavní smlouvy by hypotéka byla nezajištěným úvěrem. Obě se obvykle podepisují ve stejný den.
Související pojmy
Hloubkový průvodce
Spočítejte si vlastní situaci
Místo abstraktních definic — zadejte své vlastní parametry a uvidíte výsledek na své koži. Bez registrace, bez formuláře, bez prodejců.