Slovník hypotečních pojmů

Oddlužení

Způsob řešení úpadku fyzické osoby podle § 389 a násl. zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon, lidově „osobní bankrot“. Dlužník po dobu oddlužení odvádí věřitelům splátky ze svých příjmů, případně se zpeněží jeho majetek. Po řádném splnění mu soud přizná osvobození od zbylých nezajištěných dluhů. Zástavní právo banky oddlužením nezaniká.

Příklad

Dlužník má hypotéku se zůstatkem 3 543 000 Kč (sjednáno 4 000 000 Kč za 5,00 %) a k tomu 900 000 Kč spotřebitelských úvěrů. V oddlužení se splátkovým kalendářem banka jako zajištěný věřitel trvá na zpeněžení bytu nebo na řádném placení hypotéky. Nezajištění věřitelé dostanou jen část; zbytek jejich pohledávek soud po splnění oddlužení odpustí.

V praxi

Návrh na povolení oddlužení musí sepsat advokát, notář, exekutor, insolvenční správce nebo akreditovaná organizace. Kdo chce udržet zastavené bydlení, musí se dohodnout s bankou a dál platit splátky hypotéky. Po skončení zůstávají údaje v insolvenčním rejstříku i registrech, takže nová hypotéka bývá reálná až po několika letech čisté historie. Návrh nepodávejte bez kompletního soupisu všech závazků.

Čím se liší

Insolvence je obecný stav úpadku a řízení o něm; oddlužení je jedna z forem jeho řešení, dostupná hlavně spotřebitelům. Na rozdíl od exekuce oddlužení dluhy nejen vymáhá, ale na konci zbytek nezajištěných dluhů odpouští.

Související pojmy

Hloubkový průvodce

Spočítejte si vlastní situaci

Místo abstraktních definic — zadejte své vlastní parametry a uvidíte výsledek na své koži. Bez registrace, bez formuláře, bez prodejců.